﻿&editionNumber=46
&editionVolume=3560

&centralHeader="OFENZIVA V POBALTÍ SÍLÍ"

&mainArticleHeader="1. POBALTSKÝ FRONT ÚTOČÍ NA KURONSKOU KAPSU"

&mainArticleText="Od poloviny října je od zbytku německé armády odříznuto a sovětskými silami obklíčeno přibližně 500 000 vojáků ve 32 divizích a dalších asi 20 000 mužů lotyšské 19. divize Waffen-SS. Oblast s Baltským mořem v německém týlu na severu a západě Lotyši označují jako Kurzemes katls, „kuronský kotel“, zatímco Němci používají název Festung Kurland – „Pevnost Kuronsko“.
Po týdnech bojů Sověti do kapsy pronikli jen nepatrně a každý zisk byl vykoupen strašlivými ztrátami mužů i techniky. Ani při vzdušné převaze sovětští letci obtížně hledají zranitelné cíle. Luftwaffe se snaží izolovanou armádu podporovat modernizovanými Fw 190 a zpomalovat sovětský postup na zemi. Na západě se tyto stíhačky osvědčily v bitevní roli, pokud je neobtěžují americké a britské stíhací hlídky.
Dosud byly německými obránci odraženy dvě velké ofenzivy. První, zahájená 16. října, byla zastavena u Tukumsu. Druhý útok 27. října Němci očekávali a čelili mu soustředěným odporem; Sověti se brzy stáhli bez územních zisků. Zdá se, že německou a lotyšskou obranu bude mimořádně obtížné prolomit a lze očekávat dlouhé boje. Sovětské ztráty se již odhadují na téměř 100 000 mužů, stovky tanků a těžkých děl; v bojích padly také stovky letadel, přesné počty však nelze určit. Němci jsou dobře zásobeni a drží výhodná obranná postavení, sovětské velení však dál vrhá do kuronského pekla jednu divizi za druhou."

&secondaryArticleHeader="SOVĚTSKÁ ARMÁDA OVLÁDLA TÉMĚŘ CELÝ MEMEL"

&secondaryArticleText="S prohlubujícím se oddělením německých Skupin armád Sever a Střed přinesla německá operace Cäsar částečný úspěch tím, že zpomalila Rudou armádu a umožnila Němcům udržet souvislou frontu. Útok 1. pobaltského frontu směrem k Memelu však znovu hrozí rozdělením německých sil.
Cílem generála Bagramjana byla zřejmě německá 3. tanková armáda. Útok zahájil západně od Šiauliai a pomocí klamného útoku u Rigy skryl polovinu svých sil a zabránil odpovídajícímu německému soustředění. Velitel 3. tankové armády generál Erhard Raus připravil XXVIII. sbor generála Hanse Gollnicka a XL. tankový sbor Sigfrida Henriciho. 1. pobaltský front zahrnoval 5. gardovou tankovou armádu Vasilije Volského, 33., 43. a 51. armádu a připraveny byly také 4. úderná a 6. gardová armáda.
Hlavní útok přišel na frontě široké 60 mil a soustředil se na oslabenou 551. Volksgrenadierdivision. Ta se pod tlakem zhroutila a Sověti pronikli deset mil do německého pásma. Povzbuzen tímto úspěchem zahájil 3. běloruský front útok do Východního Pruska, sovětsky označovaný jako Gumbinnenská operace. Narazil však na tvrdý odpor a po třech dnech byl zastaven; běloruské jednotky ustoupily s těžkými ztrátami. Výsledkem dalších akcí bylo obležení Memelu, kde sovětská 43. armáda zablokovala německou posádku.
Sověti opakovaně zkoušejí německou obranu Memelu, ale vrchní velení zatím nechce zahájit plný útok proti silně opevněnému městu. Rudá armáda proto pokračuje v dělostřelecké palbě a salvách kaťuší a čeká na případný německý pokus o průlom. Memel se tak může stát dalším vleklým bojem, který si Němci při přibližování nepřítele k Říši ze všech stran jen těžko mohou dovolit."

&fakeArticle1Header="ŠEST BEZPILOTNÍCH TDR ZAÚTOČILO NA JAPONSKÉ LODĚ V ZÁLIVU MOISURU, NEJMÉNĚ TŘI PŘÍMÉ ZÁSAHY"

&fakeArticle2Header="JAPONCI POSTOUPILI O 60 MIL A OBSADILI ČÍNSKÉ CENTRUM"